Geometrický plán
Geometrický plán je technickým podkladem pro zapsání smluv, rozhodnutí a jiných listin ke změnám v katastru nemovitostí a podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru nemovitostí. Nejčastější případy, pro které se vyhotovují geometrické plány, jsou:
- rozdělení pozemku
- vyznačení nové budovy rozestavěné budovy, přístavby či vodního díla
- vyznačení rozsahu věcného břemene
- doplnění parcely vedené zjednodušeným způsobem aj.
Při objednávce geometrického plánu je dobré znát parcelní čísla dotčených pozemků, katastrální území, kde se pozemky nacházejí a k čemu bude geometrický plán sloužit. Geometrický plán musí být ověřen úředně oprávněným geodetem a potvrzen příslušným katastrálním pracovištěm, poté je předán zákazníkovi, který jej může použít ke změně údajů v katastru nemovitostí, k zápisu kolaudace stavby apod. Je potřeba upozornit, že geometrický plán je pouze podkladem k zápisu změny, bez příslušné listiny (např. smlouva, kolaudační rozhodnutí, apod.) se neprovede do katastru nemovitostí a zůstane tzv. v budoucnosti. Další nezbytnou listinou, kterou je potřeba předložit při dělení pozemku, je Souhlas s dělením, který vydává příslušný stavební úřad. Platnost geometrického plánu je v podstatě omezena pouze platností mapového operátu, tj. je možné zapsat plán i 10 let starý, na druhou stranu, pokud bude mezitím provedena změna v katastru nemovitostí, nemusí být již možné geometrický plán zapsat a musí se vyhotovit nový.
Věcné břemeno
Věcné břemeno je věcné právo, které omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch jiného tak, že vlastník je povinen něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Typickým příkladem věcného břemene je např. právo chůze či jízdy přes cizí pozemek, právo čerpat vodu ze studny na cizím pozemku, právo vedení inženýrských sítí přes cizí pozemek apod. (existuje nepřeberné množství druhů a jejich kombinací). Nejčastějším způsobem vzniku věcného břemene je písemná smlouva, věcné břemeno může vzniknout také ze zákona či rozhodnutím soudu či jiného oprávněného orgánu, vydržením a na základě závěti. Věcné břemeno se může vztahovat na celý pozemek, či jen na jeho část. Pro věcné břemeno na části pozemku je nutno vyhotovit geometrický plán, který vyznačuje jeho rozsah.
Vytyčení vlastnické hranice
Vytyčení hranice pozemku slouží k vyznačení hranice pozemku v terénu dle jeho geometrického a polohového určení v katastru nemovitostí. Provádí se nejčastěji v případě, že hranice není v terénu znatelná, dále např. před stavbou plotu, podzemního vedení apod. V případě, že lomové body hranice jsou v katastru vedeny s nižší přesností (s mezní polohovou odchylkou až cca 3 m!), je možné provést jejich zpřesnění na základě souhlasného prohlášení všech sousedů na přesnost s mezní polohovou odchylkou cca 14 cm. Ke zpřesnění je potřeba vyhotovit geometrický plán (tento plán slouží pak pouze ke zpřesnění hranice pozemku, ne ke změně hranice pozemku či vzniku nových dílů parcel apod.).
Mapový podklad
Mapový podklad je plán, v němž je zaměřen polohopis a výškopis určitého území. Obsahem polohopisu jsou významné terénní hrany, rozhraní zpevněných a nezpevněných ploch a vegetace, stavební objekty, povrchové znaky inženýrských sítí, průběh samotných inženýrských sítí, pokud je znám, stromy, keře a další požadované prvky. Tento plán je ve vektorovém formátu a měřítku dle požadavků zákazníka a slouží projektantům, architektům či investorům zejména k projektování staveb, nadzemních i podzemních vedení inženýrských sítí, terénních úprav, rozmístění vegetace apod.
Vytyčení stavby
Vytyčením stavby se rozumí umístění projektované nové stavby do terénu tak, aby to odpovídalo schválené projektové dokumentaci. Vytyčení se provádí jak polohové, tak i výškové. V terénu se vytyčuje obvod budovy buď na kolíky, nebo na tzv. lavičky, které případně umožňují urovnávání částí stavby do vodorovné polohy.
Smlouva, vklad a zápis do katastru nemovitostí
Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon spočívající ve vzájemných a obsahově shodných projevech vůle smluvních stran, směřujících ke vzniku, změně či zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují. Smlouva je jeden ze základních pilířů soukromého práva, obzvláště práva civilního (občanského). Pro zápis do katastru nemovitostí musí mít smlouva písemný charakter. Pokud se ustanovení smlouvy týká nového pozemku či pouze části stávajícího, její nedílnou součástí musí být platný geometrický plán. Podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny, v případě právnických osob je možné na katastrální úřad dodat podpisové právo. Smlouva se do katastru zapisuje na základě vkladu, poplatek za tento vklad je v současnosti kolek v hodnotě 1000,- Kč. Je potřeba dbát, aby smlouva byla napsána jednoznačně a určitě, jinak by katastrální úřad vklad zamítl a smluvní strany o kolek přijdou. Oproti tomu nová stavba, popř. rozestavěná či přístavba, taktéž i průběh odsouhlasené vytyčené vlastnické hranice se do katastru nemovitostí zapisují záznamem, který zatím není zpoplatněn.
Katastr nemovitostí
Katastr nemovitostí ČR (dále jen KN) vznikl ke dni 1. 1. 1993 na základě zákona číslo 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Jedná se o soubor údajů o nemovitostech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zahrnující jejich popis, soupis a geometrické a polohové určení. KN ČR je víceúčelový katastr, který neslouží jen pro daňové účely, ale i pro statistické a technické účely. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky.